Historie obce

Obec Podolí se rozkládá v údolí (odtud název) na levé straně řeky Olšavy podél silnice mezi městy Uh. Hradiště a Uh. Brod. První zmínka o obci se objevuje v zápisech z roku 1228 jako Horní Popovice a Dolní Popovice (nyní Podolí) jako území patřící duchovnímu správci (popovi).

Vpravo, na místě bývalé hasičské stanice, stojí dnes obecní úřad

Vpravo, na místě bývalé hasičské stanice, stojí dnes obecní úřad

V roce 1220 daroval Přemysl Otakar I. obě vesnice cisterciánskému klášteru na Velehradě. Následně se změnil název Dolních Popovic na Podolí (asi rok 1401). Počátkem 15. století se usadil v obci drobný šlechtic Prokop z Podolí, který zemřel roku 1416. Za husitských válek se obce zmocnil Burián z Vlčnova, za což ho velehradský opat Štěpán pohnal k zemskému soudu. V lednu 1467 bylo Podolí i Popovice zastaveny městu Uh. Hradišti za 200 stříbrných hřiven. Tuto zástavu potvrdil v roce 1469 král Jiří z Poděbrad a v roce 1528 Matyáš Korvín. Protože velehradský klášter nemohl zástavu na obce vyplatit, stalo se Podolí v roce 1528 trvalým majetkem hradišťského velkostatku a obyvatelé poddanými města Uh. Hradiště. Poddanství bylo zrušeno roku 1848. V roce 1448 se připomíná v zápisech mlýn a dvůr nad ním ležící, v předbělohorské době se v obci připomínají vinohrady. 17. století bylo pro obec obdobím těžkých zkoušek. Při vpádu Uhrů na Moravu roku 1663 byla celá obec vypálena. Situace se opakovala ještě roku 1683 a 1709, kdy byla obec částečně vypálena. Od roku 1698 měla obec vlastní pečeť a vlastní zprávu. V čele obce stál fojt.

Podolská kaplička

Podolská kaplička

Podle urbáře velkostatku Uh. Hradiště z roku 1678 (knihy robotních povinností) bylo v Podolí 40 domů, z nichž však část pustá. Poddaní, kteří tu žili, byli povinni odvádět na sv. Jiří a na sv. Václava poplatky v celkové výši 15 zlatých, 3 grošů a 3,5 denáru. Robotní povinnosti mělo v roce 1789 na 32 pololáníků, kteří museli na robotě odpracovat 3 dny v týdnu dvěma koňmi, 6 čtvrtláníků jeden den s třemi koňmi a 17 chalupníků 1 den robota pěší. V pilných dnech byla povinna z každého lánu se dostavit na robotu jedna osoba. Rovněž se vyžadovala účast při honech podle potřeby. Hofeři museli robotovat nejméně 1 den v týdnu a odvádět měřic planého chmele. Od těch, kteří projížděli povozem do Kunovic nebo z Kunovic, se vybíralo tzv. podolské mýto. Při tamním mlýně si město vyhradilo právo rybolovu. O svátcích byli poddaní povinni odebírat městské pivo, při obnově rady zase brát víno z městského sklepa. Podle tereziánského katastru činila celková výměra obce 911,3 měřice orné půdy, 12,6 měřice zahrad, 32,6 měřice vinohradů, 6 měřic úhoru, 67,6 měřice pastvin a 16,6 měřice lesa. Louky dávaly 108 fůr sena. Správu obce vykonával pudmistr a starší obce, kteří od roku 1698 měli právo užívat vlastní obecní pečeť. Bylo na ní vyobrazeno kolo od vozu s osmi loukotěmi. Podolí bylo tedy typicky zemědělskou obcí s chovem dobytka a pěstováním běžných plodin. Z průmyslových zařízení tu stál pouze válcový mlýn a strojní stolařství.

Vpravo obchod Jednota

Vpravo obchod Jednota

Podle lánského rejstříku tu bylo ve druhé polovině 17. století 6 lánů, 64 polí, 26 domů osedlých (obydlených), 2 nově osedlé, 4 nově pusté a 9 starých pustých, čili 28 domů osedlých a 13 domů pustých. V druhé polovině 18. století podle matriky bylo v obci 284 dospělých a 84 dětí česky mluvících. V roce 1843 se napočítalo na vesnici 190 mužů, 220 žen, celkem tedy 410 osob bydlících v 73 domech a 111 bytových jednotkách. 42 rodin se zabývalo zemědělstvím, 2 řemesly, 15 obojím a 51 rodin nádeničinou. Obec patřila z počátku do farnosti Derfle (nyní Sady) – v 18. století do Kunovic. Od roku 1784 se obec vrátila opět pod derflanskou farnost. Po zřízení fary v Popovicích roku 1913 přešla naše obec pod tuto farnost, kde setrvává do dnešní doby. Na pozemcích obce vznikla v roce 1888 Vlárská dráha, díky které část obyvatelstva, zejména chudina, začala odjíždět za prací do Brna či do Vídně.

Stará hospoda

Stará hospoda

Elektrický proud byl do obce zaveden roku 1929, místní rozhlas roku 1948 a telefon v roce 1958. Státní silnice z Kunovic vedoucí přes Podolí do Uh. Brodu, která náležela již v polovině 19. století k předním komunikacím, byla rozšířena a zrekonstruována v letech 1930 – 1931. Školou náležela obec do Kunovic. V 60. letech 19. století byla zřízena škola v naší obci. Současná budova je z roku 1883.

V obci bylo v roce 1930 na 160 zemědělských závodů a to:
4 závody do 10 arů, 14 závodů do 50 arů, 30 závodů do 1 ha, 39 závodů do 2 ha, 53 závodů do 5 ha, 16 závodů do 10 ha a 4 závody do 20 ha. Polní majetek obce přesahoval 30 ha.

Živnostenských závodů ve zdejší obci bylo 19 a to:
1 mlynář, 1 pekař, 2 řezníci, 2 hostinští, 4 krupařství, 1 kovář, 1 krejčí, 1 obuvník, 3 stolaři, 2 trafiky a pálenice.

Během osvobození 27. dubna 1945 se střetly skupiny partyzánů z Podolí a Popovic s německými vojáky. V těchto bojích padlo 8 občanů z Popovic a 1 z Podolí (Vincenc Adámek).

Výčet starostů a předsedů Místního národního výboru, kteří jsou uvedení v nám dostupných historických materiálech:

  • 1901–1905 František Májíček
  • 1905–1919 František Šácha
  • 1919–1923 Jiří Hanáček
  • 1923–1927 Josef Zpěvák
  • 1927–1931 Jiří Hanáček
  • 1931–1938 František Malina
  • 1938–1945 Antonín Snopek
  • 1945 František Malina
  • 1945–1946 Josef Zpěvák
  • 1946–1948 Florián Habarta
  • 1951–1960 Josef Zpěvák
  • 1960–1962 Josef Petřík
  • 1962–1964 Josef Cigánek
  • 1964–1970 Jan Vaněk
  • 1970–1971 Cyril Mařica
  • 1971–1976 Vladimír Kryštof
  • 1976–1981 Václav Zpěvák
  • 1981–1990 František Kryštof
  • 1990–1998 Jaroslav Niče
  • 1998–2014 Miroslav Křižka
  • 2014–2016 Jana Rýpalová
  • 2016 Jaromír Hastík
  • 2016–2017 Tatiana Perničková (zastupitelka pověřená vedením obce)
  • 2017-dosud Jana Rýpalová

Přehled počtu obyvatel obce:

  • rok 1834 – 370 obyvatel
  • rok 1843 – 410 obyvatel
  • rok 1869 – 472 obyvatel
  • rok 1890 – 540 obyvatel
  • rok 1900 – 614 obyvatel
  • rok 1910 – 622 obyvatel
  • rok 1920 – 700 obyvatel
  • rok 1930 – 704 obyvatel
  • rok 1950 – 821 obyvatel
  • rok 1961 – 902 obyvatel a 220 domů
  • rok 1964 – 918 obyvatel (nejvyšší počet obyvatel obce ve 20. století)
  • rok 1970 – 857 obyvatel
  • rok 1980 – 790 obyvatel
  • rok 1990 – 740 obyvatel
  • rok 2000 – 749 obyvatel
  • rok 2005 – 784 obyvatel
  • rok 2010 – 861 obyvatel (průměrný věk 37,7 let)
  • rok 2012 – 870 obyvatel (průměrný věk 38,7 let)
  • rok 2013 – 878 obyvatel (průměrný věk 38,6 let)
  • rok 2014 – 877 obyvatel
  • rok 2015 – 868 obyvatel (průměrný věk 39,4 let)
  • rok 2017 – 871 obyvatel
  • rok 2019 – 886 obyvatel (průměrný věk 41,0 let)
  • rok 2020 – 893 obyvatel
  • rok 2021 – 890 obyvatel
  • rok 2022 – 897 obyvatel (průměrný věk 41,3 let)