Podolské paměti

Vzpomínky, to krásné, co člověk nosí v sobě… Vzpomínky, co dokáží oživit svět již zašlý… Vzpomínky, které umí zahřát u srdce a potěšit, když člověk potřebuje povzbuzení…

Každý má své vlastní vzpomínky… Pamatuje si věci trošku jinak, možná vnímal svůj dřívější „svět“ jinýma – třeba dětskýma – očima… Proto mají vzpomínky své kouzlo… Patří konkrétním lidem… A proto si také různí lidé mohou stejné věci pamatovat jinak…

Vzpomínejte s námi, jak Podolí dřív vypadalo, jak se tu žilo, jaké byly zvyky, jaké události život na dědině provázely, co se tu dělo…

Když se jelo k dovodu - vzpomíná Vladimír Kryštof

Hymna podolských fotbalistů – vzpomíná František Ševeček

Jak jsem vrátil rod z Čech zpátky do Podolí - vzpomíná Pavel Susa

Jak v Podolí vznikla kapela Krabathor – vzpomíná Bronislav Bruno Kovařík

Vzpomínání na Pařížskou uličku – vzpomíná Miroslav Koníček

Moje dětství v podolské škole - vzpomíná Miroslava Velichová

Jak sa chodilo sušit ovoce a zpracovávalo sa aj další z domu – vzpomíná Anna Ševečková

Jízda králů v Podolí - vzpomíná Miroslav Koníček


I vzpomínky se ale vytrácí, člověk zapomíná, často může i neúmyslně skutečnosti pozměnit…
Máte-li pocit, že některé události či skutečnosti proběhly jinak, napište nám na webmaster@obecpodoli.cz. A nebo sepište vlastní vzpomínky tak, jak je nosíte v hlavě Vy samotní… Budeme rádi vzpomínat s Vámi.