Obec Podolí se rozkládá v údolí (odtud název) na levé straně řeky Olšavy podél silnice mezi městy Uh. Hradiště a Uh. Brod. První zmínka o obci se objevuje v zápisech z roku 1228 jako Horní Popovice a Dolní Popovice (nyní Podolí) jako území patřící duchovnímu správci (popovi).
![Vpravo, na místě bývalé hasičské stanice, stojí dnes obecní úřad](../../images/historie1.jpg)
Vpravo, na místě bývalé hasičské stanice, stojí dnes obecní úřad
V roce 1220 daroval Přemysl Otakar I. obě vesnice cisterciánskému klášteru na Velehradě. Následně se změnil název Dolních Popovic na Podolí (asi rok 1401). Počátkem 15. století se usadil v obci drobný šlechtic Prokop z Podolí, který zemřel roku 1416. Za husitských válek se obce zmocnil Burián z Vlčnova, za což ho velehradský opat Štěpán pohnal k zemskému soudu. V lednu 1467 bylo Podolí i Popovice zastaveny městu Uh. Hradišti za 200 stříbrných hřiven. Tuto zástavu potvrdil v roce 1469 král Jiří z Poděbrad a v roce 1528 Matyáš Korvín. Protože velehradský klášter nemohl zástavu na obce vyplatit, stalo se Podolí v roce 1528 trvalým majetkem hradišťského velkostatku a obyvatelé poddanými města Uh. Hradiště. Poddanství bylo zrušeno roku 1848. V roce 1448 se připomíná v zápisech mlýn a dvůr nad ním ležící, v předbělohorské době se v obci připomínají vinohrady. 17. století bylo pro obec obdobím těžkých zkoušek. Při vpádu Uhrů na Moravu roku 1663 byla celá obec vypálena. Situace se opakovala ještě roku 1683 a 1709, kdy byla obec částečně vypálena. Od roku 1698 měla obec vlastní pečeť a vlastní zprávu. V čele obce stál fojt.
![Podolská kaplička](../../images/historie2.jpg)
Podolská kaplička
Podle urbáře velkostatku Uh. Hradiště z roku 1678 (knihy robotních povinností) bylo v Podolí 40 domů, z nichž však část pustá. Poddaní, kteří tu žili, byli povinni odvádět na sv. Jiří a na sv. Václava poplatky v celkové výši 15 zlatých, 3 grošů a 3,5 denáru. Robotní povinnosti mělo v roce 1789 na 32 pololáníků, kteří museli na robotě odpracovat 3 dny v týdnu dvěma koňmi, 6 čtvrtláníků jeden den s třemi koňmi a 17 chalupníků 1 den robota pěší. V pilných dnech byla povinna z každého lánu se dostavit na robotu jedna osoba. Rovněž se vyžadovala účast při honech podle potřeby. Hofeři museli robotovat nejméně 1 den v týdnu a odvádět měřic planého chmele. Od těch, kteří projížděli povozem do Kunovic nebo z Kunovic, se vybíralo tzv. podolské mýto. Při tamním mlýně si město vyhradilo právo rybolovu. O svátcích byli poddaní povinni odebírat městské pivo, při obnově rady zase brát víno z městského sklepa. Podle tereziánského katastru činila celková výměra obce 911,3 měřice orné půdy, 12,6 měřice zahrad, 32,6 měřice vinohradů, 6 měřic úhoru, 67,6 měřice pastvin a 16,6 měřice lesa. Louky dávaly 108 fůr sena. Správu obce vykonával pudmistr a starší obce, kteří od roku 1698 měli právo užívat vlastní obecní pečeť. Bylo na ní vyobrazeno kolo od vozu s osmi loukotěmi. Podolí bylo tedy typicky zemědělskou obcí s chovem dobytka a pěstováním běžných plodin. Z průmyslových zařízení tu stál pouze válcový mlýn a strojní stolařství.
![Vpravo obchod Jednota](../../images/historie3.jpg)
Vpravo obchod Jednota
Podle lánského rejstříku tu bylo ve druhé polovině 17. století 6 lánů, 64 polí, 26 domů osedlých (obydlených), 2 nově osedlé, 4 nově pusté a 9 starých pustých, čili 28 domů osedlých a 13 domů pustých. V druhé polovině 18. století podle matriky bylo v obci 284 dospělých a 84 dětí česky mluvících. V roce 1843 se napočítalo na vesnici 190 mužů, 220 žen, celkem tedy 410 osob bydlících v 73 domech a 111 bytových jednotkách. 42 rodin se zabývalo zemědělstvím, 2 řemesly, 15 obojím a 51 rodin nádeničinou. Obec patřila z počátku do farnosti Derfle (nyní Sady) – v 18. století do Kunovic. Od roku 1784 se obec vrátila opět pod derflanskou farnost. Po zřízení fary v Popovicích roku 1913 přešla naše obec pod tuto farnost, kde setrvává do dnešní doby. Na pozemcích obce vznikla v roce 1888 Vlárská dráha, díky které část obyvatelstva, zejména chudina, začala odjíždět za prací do Brna či do Vídně.
![Stará hospoda](../../images/historie4.jpg)
Stará hospoda
Elektrický proud byl do obce zaveden roku 1929, místní rozhlas roku 1948 a telefon v roce 1958. Státní silnice z Kunovic vedoucí přes Podolí do Uh. Brodu, která náležela již v polovině 19. století k předním komunikacím, byla rozšířena a zrekonstruována v letech 1930 – 1931. Školou náležela obec do Kunovic. V 60. letech 19. století byla zřízena škola v naší obci. Současná budova je z roku 1883.
V obci bylo v roce 1930 na 160 zemědělských závodů a
to:
4 závody do 10 arů, 14 závodů do 50 arů, 30 závodů do 1 ha,
39 závodů do 2 ha, 53 závodů do 5 ha, 16 závodů do 10 ha a
4 závody do 20 ha. Polní majetek obce přesahoval 30 ha.
Živnostenských závodů ve zdejší obci bylo 19 a to:
1 mlynář, 1 pekař, 2 řezníci, 2 hostinští, 4 krupařství,
1 kovář, 1 krejčí, 1 obuvník, 3 stolaři, 2 trafiky a pálenice.
Během osvobození 27. dubna 1945 se střetly skupiny partyzánů z Podolí a Popovic s německými vojáky. V těchto bojích padlo 8 občanů z Popovic a 1 z Podolí (Vincenc Adámek).
Výčet starostů a předsedů Místního národního výboru, kteří jsou uvedení v nám dostupných historických materiálech:
- 1901–1905 František Májíček
- 1905–1919 František Šácha
- 1919–1923 Jiří Hanáček
- 1923–1927 Josef Zpěvák
- 1927–1931 Jiří Hanáček
- 1931–1938 František Malina
- 1938–1945 Antonín Snopek
- 1945 František Malina
- 1945–1946 Josef Zpěvák
- 1946–1948 Florián Habarta
- 1951–1960 Josef Zpěvák
- 1960–1962 Josef Petřík
- 1962–1964 Josef Cigánek
- 1964–1970 Jan Vaněk
- 1970–1971 Cyril Mařica
- 1971–1976 Vladimír Kryštof
- 1976–1981 Václav Zpěvák
- 1981–1990 František Kryštof
- 1990–1998 Jaroslav Niče
- 1998–2014 Miroslav Křižka
- 2014–2016 Jana Rýpalová
- 2016 Jaromír Hastík
- 2016–2017 Tatiana Perničková (zastupitelka pověřená vedením obce)
- 2017-dosud Jana Rýpalová
Přehled počtu obyvatel obce:
- rok 1834 – 370 obyvatel
- rok 1843 – 410 obyvatel
- rok 1869 – 472 obyvatel
- rok 1890 – 540 obyvatel
- rok 1900 – 614 obyvatel
- rok 1910 – 622 obyvatel
- rok 1920 – 700 obyvatel
- rok 1930 – 704 obyvatel
- rok 1950 – 821 obyvatel
- rok 1961 – 902 obyvatel a 220 domů
- rok 1964 – 918 obyvatel (nejvyšší počet obyvatel obce ve 20. století)
- rok 1970 – 857 obyvatel
- rok 1980 – 790 obyvatel
- rok 1990 – 740 obyvatel
- rok 2000 – 749 obyvatel
- rok 2005 – 784 obyvatel
- rok 2010 – 861 obyvatel (průměrný věk 37,7 let)
- rok 2012 – 870 obyvatel (průměrný věk 38,7 let)
- rok 2013 – 878 obyvatel (průměrný věk 38,6 let)
- rok 2014 – 877 obyvatel
- rok 2015 – 868 obyvatel (průměrný věk 39,4 let)
- rok 2017 – 871 obyvatel
- rok 2019 – 886 obyvatel (průměrný věk 41,0 let)
- rok 2020 – 893 obyvatel
- rok 2021 – 890 obyvatel
- rok 2022 – 897 obyvatel (průměrný věk 41,3 let)
- rok 2023 – 896 obyvatel (průměrný věk 41,6 let)