Vzpomínky, to krásné, co člověk nosí v sobě… Vzpomínky, co
dokáží oživit svět již zašlý… Vzpomínky, které umí zahřát
u srdce a potěšit, když člověk potřebuje povzbuzení…
Každý má své vlastní vzpomínky… Pamatuje si věci trošku jinak, možná
vnímal svůj dřívější „svět“ jinýma – třeba dětskýma –
očima… Proto mají vzpomínky své kouzlo… Patří konkrétním lidem…
A proto si také různí lidé mohou stejné věci pamatovat jinak…
Vzpomínejte s námi, jak Podolí dřív vypadalo, jak se tu žilo, jaké byly
zvyky, jaké události život na dědině provázely, co se tu dělo…
Když se jelo k dovodu - vzpomíná
Vladimír Kryštof
Hymna
podolských fotbalistů –
vzpomíná František Ševeček
Jak jsem vrátil rod z Čech zpátky do Podolí
- vzpomíná Pavel Susa
Jak v Podolí vznikla kapela Krabathor –
vzpomíná Bronislav Bruno Kovařík
Vzpomínání na Pařížskou uličku –
vzpomíná Miroslav Koníček
Moje dětství v podolské škole
- vzpomíná Miroslava Velichová
Jak sa chodilo sušit ovoce a zpracovávalo sa aj
další z domu – vzpomíná Anna Ševečková
Jízda králů v Podolí - vzpomíná
Miroslav Koníček
I vzpomínky se ale vytrácí, člověk zapomíná, často může
i neúmyslně skutečnosti pozměnit…
Máte-li pocit, že některé události či skutečnosti proběhly jinak,
napište nám na webmaster@obecpodoli.cz.
A nebo sepište vlastní vzpomínky tak, jak je nosíte v hlavě Vy
samotní… Budeme rádi vzpomínat s Vámi.
